rajce.net - místo pro vaše fotografie

Výlet do Prachatic do místního ekocentra "Dřípatka", kde nás milé pani průvodkyně vzali za město do lesů a ukázali trochu přírody. Vyplašili jsme asi všechny zvířata kromě včel, které vyplašily nás, ale rostliny neutekli. A louka plná her a munice taky ne.

Klasická zimní výprava, jejímž cílem byla zřícenina hradu Dívčí kámen.

Výprava z Hluboké nad Vltavou přes Karlův Hrádek a Purkarec do Chlumce. Trochu jsme délkou 15 km kluky přecenili a do Chlumce nestíhali, ale nakonec všechno dobře dopadlo a my budeme plánovat jednodenky na maximálně 10 kilometrů.

Velmi tradiční akce, kde se Toulavá smečka rozloučila se svými starými vlky, kteří odchází ke skautům (letos to byl jen José) a přivítala několik nových vlčat na poradní skále. Víkend si užili i rodiče. Někteří s námi dokonce jeli vlakem, šli celou cestu na Švýcarák, nakonec i přespali a absolvovali cestu zpět. Klobouk dolů! Nechť se novým vlčatům ve smečce daří a líbí!

Výprava za město Tábor. Smečka se rozšířila o nové tváře a hned se vrhla na výpravu, kde bylo hlavní náplní lezení po skalách - a že si vlčáci dovedli poradit. A jelikož podzim teprve začal, někteří vlčáci neváhali osmělit se v řece.

Něco málo ze skautské pouti.

Tábor u Lipna. Pršelo hodně, ale stejně jsme si jej užili vrchovatou měrou!

To se sjelo zase jednou celé středisko, bylo nás tam nakonec kolem sedmdesáti. Akce byla pohodová, skvěle zorganizovaná a našlapaná zábavným programem. Nakonec ani nevadilo, že nám v neděli ráno sprchlo, jelikož jsme si alespoň mohli na chvíli odpočinout při hraní deskových her...

Oddílová veleakce. Vydali jsme se splout Vltavu ze Zlaté Koruny spolu s rodiči. Bylo nás tolik, že jsme museli využít skoro všeho, co plulo. Posádky pramic by mohly vyprávět. V plném obsazení musely kličkovat mezi kameny, jelikož Vltava měla toho dne obzvláště málo vody. Přesto jsme si všichni tuto akci náležitě užili.

Na výpravě jsme se připravovali na expedici na planetu Pandora, kam poletíme na Jamboree. Vyzkoušeli jsme si své navigační schopnosti, let raketou, zvládání krizových situací a mnoho dalšího.
Výpravu vedly Viky, Brepta a Verča. Na výpravě byla 12 vlčata: Lukáš, Milka, Dan, Chose, Veverka, David, Marley, Rákosníček, Žužla, Venda, Vítek, Valda. Nejvíce se klukům líbilo koupání v rybníku a kopání tunelů v písečném přesypu v nedaleké přírodní rezervaci.
Ubytování: chata Breptiných prarodičů, pět hvězdiček
Jídlo: Sobota - zeleninové rizoto s lančmítem k obědu, špekáčky opékané na ohni k večeři; Neděle - buchty a kremrole od Breptiny babičky, k obědu čočková polévka, ke svačině jablko
Omlouváme se za chybu na letáku, odvoz zavazadel nebyl zajištěn. Ale cestu jsme zdárně zvládli, jak cestu z Pětidomí na nádraží, tak osm set metrů z vlakové zastávky ve Vlkově k chatě.

V rámci dobývání vesmíru se naši vlčáci-astronauti tentokrát dostali na Mars. Místo očekávaných živých mimozemšťanů tam ale našli stopy civilizace již dávno zaniklé; daleko větší výzvou však byl samotný pohyb po Marsu pomocí Cyklo-Marsochodů.
Mars byl svého času slavný díky svým kanálům - proti proudu jednoho z nich, jménem Malše, vedla i naše objevná trasa. Cesta samotná nebyla vůbec snadná, protože terén je na Marsu zrádný a místy jsme měli s našimi marsocykly co dělat. Vlčáci ale ukázali, co v nich je, a nejen že zvládli poskládat cenný historický artefakt - snímek Země, jak vypadala před stovkami miliónů let - ale hlavně všichni dokázali ujet více než 35 kilometrů cestou, necestou. Přitom se náročné mise účastnilo 12 vlčáků, z toho 5 letošních nováčků!
A největší překvapení mise - byl potvrzen nejen výskyt vody na Marsu, ale dokonce i to, že se v ní dá koupat! Něco mi říká, že na té planetě nejsme naposledy..

Tradiční jarní prázdniny entokrát ve veselskolužnických lesích na opravdu pěkné Vávrovce. Dobytí Měsíce v takovémto počasí a s takovým zázemím byla skoro hračka. Jen toho Jendu kdyby neunesli! A ta kočka kdyby tři dny nebyla zavřená na půdě! A kéž by v casinu padali větší jackpoti!

Kdo tu všechno byl? Okresní a krajský inspektor, Veverka, Brepta, hasičský a recitační sbor, Rákosníček, poblíže obecní váhy tříčlenná delegace z Prahy, Davído, Valda, Žužla, zástupci nedaleké posádky, pod vedením poručíka Vosátky, Dan, početná skupina montérů, Alf, jeden z nich pomýšlel na dceru se dláka Krušiny, Verča, dále krojované družiny, Lančmít, alegorické vozy, Marley, italský zmrzlinář Antonio Cosi, Chosé, na motocyklu indián, Viking a svatý Jan z kamene vytesán!

Vydali jsme se na parádní základnu s velikou zahradou a místy na vyblbnutí. Cílem výpravy bylo zachránit svět před temnotou, která postupně všechno pohlcovala. V ohrožení byla Země i samo Slunce!? Přijela reportérka z televize Supernova a díky ní jsme mohli provést rekonstrukci případu - hasili jsme hvězdy pomocí stříkaček. Po této zkušenosti si myslíme, že se Pán temnot musel při zatemňování docela bavit. Zkusili jsme si, jaké by to bylo nakupovat po tmě, naštěstí nám pomohl Jeníček, neházel drobečky, ale napnul nám provázek.

Pán temnot byl zjevně amatér, protože všude, kde mohl, trousil hvězdičky. Tak jsme se po nich vydali a nelitovali jsme! Našli jsme jich velkou spoustu, bezvadně se u toho zkoulovali a i přes hradby jsme dobyli Kozí Hrádek!

Večer jsme sbalili hru Kufr a putovali s ním celou Mléčnou dráhou. Získávali jsme planety Sluneční soustavy a spoustu maličkých hvězdiček. Z nich jsme pak druhý den skládali nejrůznější souhvězdí. No a pak se to stalo.

Přišel!

Pán temnot! My jsme si mysleli, že když ho picnem sněhovou koulí, že jako dobrý, a ono vůbec! Ten chytrák si rozpoltil duši a vložil ji do třech dalších osob. Ba co víc, každá část duše byla chráněna jiným zaklínadlem! No co Vám budem povídat, bombili jsme je snad půl hodiny, ale nakonec, aniž bychom utrpěli ztráty na našich lidech, jsme ho zničili a tak zachránili Slunce a celou Sluneční soustavu!

Člověk by neřekl, že neztratit bundu a botu je těžší, než zabít Pána temnot. Ale nakonec měli všichni, co měli mít, a hlavně dobrou náladu teda.

Hanka s Křečkem zorganizovali Odpoledne deskových her pro celé středisko. V sobotu Valcha ožila náporem hrychtivých skautů. Prohloupil, kdo stál opodál.

tradičně 27.-29.12. na skautské základně v Terčině údolí u Nových Hradů. První den příjezd, vlčata dělala ozdoby, skauti se učili šest základních uzlů. V následné soutěži vázání uzlů na rychlost se nejlépe umístili Šaman, Rytíř a Klíště. Naopak někteří zástupci staré generace absolutně propadli. Další den následovaly hry venku, blbnutí ve sněhu a večer tradiční předávání dárků. Samozřejmě nejoblíbenější aktivitou bylo sjíždění kopce na bobech...

To se zas jednou daly dohromady všechny tři složky jedenáctého oddílu a uspořádaly výpravu všech lidí na Zeměkouli. Hráli jsme zábavné hry a odpoledne jsme odvrátili jaderný armagedon. Přes očekávání nám nakonec svítilo i sluníčko.

Společná výprava 1. a 11. oddílu z ČB. Po akci nazváno jako českobudejovické jamboree - bylo nás tam pětaosmdesát.

Za krásného slunečného a větrného počasí jsme pouštěli draky dělané na schůzce na kopci nedaleko Budějovic. Foto: Brepta, Upload: Tomík